Včelařská konference

>Podle mně spíš za to může nedočkavost včelaře a snaha vydobýt ze včel co nejvíc medu. Dříve se běžně včelařilo tak, že po ukončení snůšky se med nechával ve včelách klidně i 14 dnů i déle. Někteří včelaři zásadně nechávali med až do další snůšky. Kromě řepkového, který v plástech tuhnul, přirozeně.<
------------------------------------------------------------
Naprostý souhlas. Tenkostěnné úly a zasíťovaná dna na množství vody v medu oproti "izolovaným" úlům nemají žádný negativní vliv. Naopak, prohřáté stěny úlu, otevřená očka a zasíťované úlové dno, napomáhají cirkulaci vzduchu a tím lepšímu odparu vody při zahušťování a zrání medu v plástech. Vliv na vyšší obsah vody v medu má vlhké počasí a sám včelař, který nenechá med ve včelstvu uzrát. Za to však již nemůže úl, nýbrž včelař. V minulých letech jsem míval obsah vody v medu 15,5 - 16%. V letošním "mokrém" roce to činilo 16,9% - měřeno v laboratoři VÚVč. v Dole. Čili, o 1,1% méně než kolik dovoluje norma Český med. Na řídký med si u nás ale stěžovali i včelaři, kteří chovají svá včelstva v izolovaných úlech.
JK

Dovolim si nesouhlasit,

pouzivam jak stare izolovane uly nastavkove s plnym dnem, vyska podmetu 3-4 cm, tak i masiv 25 mm parafinovane s celozasitoavnym dnem, vyska podmetu 7-8 cm, ocka atd.
Pouzivam oba tyto typy ulu ke kocovani, priblizene stejne silna vcelstva, stejne stanoviste.

Nejsem zadny divoch a vytacim zavickovane plasty.
Kdyz neberu jako standard letosni jaro, ktere bylo extremne vlhke, tak jsem pak vytacel pohanku- zacatek zari a rozdil byl skutecne do 1,5 % , vzorek byl 30 vcelstev, v pomeru 20 novych a 10 starych.

PZ

Mám tenkostěný úl, zasíťované dno otevřené naplno, očka otevřená, úly jsou umístěné na paletě třicet centimetrů nad zemí. Za špatného počasí má med o dvě procenta víc vlhkosti než stejný úl umístěny v maringotce. A nepomůže ke ztrátě vlhkosti ani vytáčení o týden později. Ale pokud je počasí pěkné, tak vlhkost je stejná. Aleš